Historický francouzský frank: Jaká byla jeho hodnota v korunách?

Historie francouzského franku před eurem

Francouzský frank byl po dlouhou dobu jednou z nejvýznamnějších měn v Evropě a jeho historie sahá až do středověku. První frank byl zaveden již v roce 1360 králem Janem II., kdy nahradil do té doby používaný livre tournois. Původní frank obsahoval 3,87 gramů čistého zlata a byl ražen jako zlatá mince.

V průběhu staletí procházel francouzský frank mnoha změnami a reformami. Významným milníkem byla Francouzská revoluce v roce 1789, kdy byl frank znovu zaveden jako decimální měna. Jeden frank se tehdy dělil na 100 centimů, což byl systém, který přetrval až do konce existence této měny. V období napoleonských válek si frank udržel relativně stabilní hodnotu díky své vazbě na zlato a stříbro.

Ve 20. století prošel francouzský frank turbulentním vývojem. Po první světové válce došlo k výraznému oslabení měny v důsledku vysokých válečných výdajů a následné inflace. V roce 1928 proběhla měnová reforma, kdy byl zaveden tzv. frank Poincaré, který měl hodnotu jedné pětiny původního franku. Během druhé světové války a německé okupace byla měnová situace komplikovaná existence několika různých typů franků.

Poválečné období přineslo další významné změny. V roce 1960 byl zaveden nový frank (nouveau franc), kdy jeden nový frank odpovídal 100 starým frankům. Tato reforma byla reakcí na poválečnou inflaci a měla za cíl stabilizovat měnu. V následujících desetiletích se frank stal součástí evropského měnového systému a jeho kurz byl relativně stabilní vůči ostatním evropským měnám.

Vztah francouzského franku k české koruně byl historicky proměnlivý. V období před rozdělením Československa a vznikem samostatné České republiky se kurz pohyboval v různých hodnotách v závislosti na ekonomické situaci obou zemí. V 90. letech 20. století, kdy už existovala samostatná česká koruna, se kurz franku vůči koruně postupně stabilizoval.

V posledních letech existence francouzského franku před přechodem na euro se jeho hodnota vůči české koruně pohybovala v rozmezí přibližně 5-6 Kč za jeden frank. Tento kurz byl ovlivněn jak ekonomickou situací v obou zemích, tak i přípravou Francie na přechod k jednotné evropské měně. Definitivní konec francouzského franku nastal 1. ledna 2002, kdy byl společně s měnami dalších členských států Evropské unie nahrazen eurem v pevném přepočítacím poměru 6,55957 franku za 1 euro.

Francouzský frank tak zůstává významnou součástí evropské měnové historie a jeho odkaz přetrvává v současném evropském měnovém systému. Jeho více než 600letá existence významně ovlivnila nejen francouzskou, ale i evropskou ekonomiku a zanechala nesmazatelnou stopu v dějinách mezinárodního obchodu a finančnictví.

Kurz franku vůči koruně v minulosti

Francouzský frank byl v minulosti významnou měnou, která měla zajímavý vztah k české koruně. V období před rokem 2002, kdy frank ještě existoval jako oficiální měna Francie, byl jeho kurz vůči české koruně předmětem značného zájmu obchodníků a investorů. V devadesátých letech se kurz jednoho francouzského franku pohyboval průměrně mezi 5 až 6 českými korunami, přičemž docházelo k různým výkyvům v závislosti na ekonomické situaci obou zemí.

Významným milníkem byl rok 1993, kdy se česká koruna osamostatnila po rozdělení Československa. V tomto období byl kurz franku vůči koruně poměrně volatilní, což bylo způsobeno nejistotou spojenou s novou měnou. Postupně se však situace stabilizovala a frank si udržoval relativně stabilní hodnotu vůči české koruně. V roce 1995 se jeden francouzský frank obchodoval přibližně za 5,20 Kč, což představovalo období relativní stability.

Konec devadesátých let přinesl několik významných událostí, které ovlivnily vzájemný kurz obou měn. Měnová krize v roce 1997 způsobila oslabení české koruny, což vedlo k tomu, že se frank dostal až na úroveň kolem 6,50 Kč. Toto období bylo charakteristické zvýšenou nejistotou na finančních trzích a častými intervencemi centrálních bank.

Přelomovým okamžikem byl rok 1999, kdy se frank stal součástí evropské měnové unie. Od tohoto okamžiku byl jeho kurz pevně navázán na euro v poměru 6,55957 franku za 1 euro. Tato fixace znamenala, že kurz franku vůči koruně se začal odvíjet od kurzu eura. V posledních letech existence francouzského franku, tedy v období 2000-2001, se jeho hodnota vůči koruně pohybovala v rozmezí 5,80 až 6,20 Kč.

Zajímavostí je, že v průběhu devadesátých let byly převody mezi frankem a korunou poměrně běžnou záležitostí, zejména kvůli rostoucímu obchodu mezi Českou republikou a Francií. Mnoho českých firem udržovalo obchodní vztahy s francouzskými partnery a pravidelně provádělo měnové konverze. Banky nabízely různé produkty pro zajištění kurzového rizika, což bylo důležité zejména pro větší společnosti s významným objemem zahraničního obchodu.

Historický vývoj kurzu franku vůči koruně také odrážel postupnou transformaci české ekonomiky a její integraci do evropských struktur. Zatímco v počátcích samostatné České republiky byl kurz více volatilní, s postupem času a stabilizací ekonomické situace se výkyvy zmírňovaly. Definitivní konec éry francouzského franku přišel v roce 2002 s přechodem na euro, což znamenalo ukončení přímého kurzového vztahu mezi frankem a českou korunou.

Poslední hodnota franku před přechodem na euro

Francouzský frank byl oficiální měnou Francie až do roku 2002, kdy byl nahrazen společnou evropskou měnou euro. V posledních letech své existence měl frank poměrně stabilní hodnotu vůči české koruně. Těsně před přechodem na euro se jeden francouzský frank (FRF) obchodoval přibližně za 4,80 až 5,20 českých korun, přičemž tato hodnota se mírně měnila v závislosti na aktuální situaci na měnových trzích a ekonomických podmínkách obou zemí.

Pro běžné občany bylo v té době důležité sledovat kurz franku zejména při cestování do Francie nebo při obchodních transakcích s francouzskými partnery. Směnárny a banky nabízely různé kurzy, přičemž rozdíl mezi nákupním a prodejním kurzem se obvykle pohyboval okolo 2-3%. Zajímavostí je, že frank byl v té době považován za jednu z nejstabilnějších evropských měn, což se odráželo i v jeho vztahu k české koruně.

Převod francouzských franků na české koruny byl v posledních měsících před zavedením eura častým tématem, protože mnoho lidí chtělo využít poslední příležitosti k výměně svých frankových úspor. Česká národní banka stanovovala oficiální kurz, který sloužil jako referenční hodnota pro komerční banky a směnárny. V praxi to znamenalo, že pokud někdo měl například 1000 francouzských franků, mohl za ně získat přibližně 4800 až 5200 českých korun v závislosti na konkrétním směnném kurzu a poskytovateli směnárenských služeb.

Konverzní poměr mezi frankem a eurem byl pevně stanoven na 6,55957 FRF za 1 EUR. Tento pevný kurz byl důležitý nejen pro samotnou konverzi měny, ale také pro přepočet historických hodnot a dlouhodobých smluv. Pro české občany to znamenalo, že museli začít přemýšlet v nových relacích, protože euro mělo vůči koruně výrazně vyšší hodnotu než frank.

V posledních měsících existence francouzského franku se jeho hodnota vůči české koruně vyznačovala mírnou volatilitou, což bylo způsobeno především očekáváním přechodu na euro. Obchodníci a investoři se připravovali na novou měnovou realitu, což vedlo k určitým spekulativním pohybům na trhu. Mnozí ekonomové považují poslední období franku za důležitý milník v evropské měnové historii, který významně ovlivnil i českou ekonomiku a její vztahy s Francií.

Pro sběratele a numismatiky představovaly poslední francouzské franky zajímavou investiční příležitost, protože některé mince a bankovky získaly po přechodu na euro sběratelskou hodnotu. Zejména poslední série frankových mincí a bankovek se staly vyhledávanými sběratelskými předměty, jejichž hodnota v některých případech významně převyšuje jejich původní nominální hodnotu.

Přepočet starého franku na současné euro

Při převodu historického francouzského franku na současné euro či české koruny je třeba vzít v úvahu několik důležitých faktorů. Jeden francouzský frank měl v době svého používání různou hodnotu v závislosti na historickém období. Při přepočtu starého franku na současnou měnu musíme zohlednit nejen nominální směnný kurz, ale také historickou kupní sílu a inflaci, která během let výrazně ovlivnila reálnou hodnotu měny.

V roce 1960 došlo k významné měnové reformě, kdy byl zaveden tzv. nový frank (nouveau franc), přičemž jeden nový frank odpovídal 100 starým frankům. Tato reforma značně zjednodušila následné přepočty na euro, které bylo zavedeno v roce 1999. Při převodu na české koruny je nutné vzít v úvahu, že 1 francouzský frank měl v různých obdobích odlišnou hodnotu vůči československé, později české koruně.

Pro přesný přepočet historického franku na současné euro lze použít následující postup: nejprve je třeba určit rok, ze kterého frank pochází, následně aplikovat příslušný přepočítací koeficient zohledňující měnovou reformu z roku 1960 a nakonec použít oficiální přepočítací kurz eura, který byl stanoven na 6,55957 franku za 1 euro. Například frank z roku 1950 by se nejprve musel vydělit stem (kvůli reformě z roku 1960) a následně přepočítat kurzem na euro.

Při převodu na české koruny je situace ještě komplexnější, protože musíme zohlednit také historický vývoj české měny a její denominace. Současná hodnota historického franku v českých korunách se může výrazně lišit od prosté konverze podle historického směnného kurzu. Je třeba brát v úvahu také ekonomické ukazatele jako inflaci, růst HDP a změny kupní síly obou měn.

Pro běžného sběratele či člověka zajímajícího se o historické finance je důležité vědět, že nominální hodnota starého franku často neodpovídá jeho skutečné historické hodnotě. Například frank z počátku 20. století měl výrazně vyšší kupní sílu než frank z období před zavedením eura. Pro přesnější představu o reálné hodnotě historického franku je užitečné porovnat ceny běžného zboží či služeb v dané době s současnými cenami.

V kontextu numismatiky a sběratelství může mít historický francouzský frank hodnotu výrazně převyšující jeho původní nominální hodnotu či současný přepočet na euro nebo české koruny. Sběratelská hodnota je určována především zachovalostí mince či bankovky, její vzácností a historickým významem. Proto je při oceňování historických franků důležité konzultovat aktuální numismatické katalogy a odbornou literaturu.

Sběratelská hodnota francouzských franků dnes

Francouzské franky, které byly v oběhu před zavedením eura v roce 2002, mají dnes především sběratelskou hodnotu. Současná sběratelská hodnota jednoho francouzského franku se pohybuje přibližně mezi 2 až 15 českými korunami, v závislosti na roce vydání, stavu zachovalosti a konkrétním typu mince či bankovky. Numismatický trh s francouzskými franky je poměrně aktivní, zejména mezi evropskými sběrateli.

Nejcennější jsou zpravidla franky z období před druhou světovou válkou, především stříbrné mince z počátku 20. století. Exempláře v perfektním stavu mohou dosahovat hodnoty až několika set českých korun za kus. Běžnější varianty franků z posledních let před zavedením eura mají spíše symbolickou hodnotu, která jen mírně převyšuje jejich původní nominální hodnotu.

Pro sběratele jsou obzvláště zajímavé pamětní mince a speciální edice, které byly vydávány při významných příležitostech. Tyto exempláře mohou mít výrazně vyšší hodnotu než běžné oběžné mince. Například pamětní dvoufrankové mince vydané k významným výročím nebo událostem mohou dnes dosahovat hodnoty 50 až 200 českých korun v závislosti na jejich raritě a stavu.

Papírové bankovky francouzských franků jsou obecně cennější než mince. Zachovalé bankovky z 80. a 90. let 20. století se dnes běžně prodávají za částky odpovídající 100 až 500 korunám. Starší bankovky z 50. a 60. let mohou mít ještě vyšší hodnotu, zejména pokud jsou v nepoškozením stavu. Sběratelé zvláště oceňují bankovky s unikátními sériovými čísly nebo vzácnějšími motivy.

Pro investiční účely nejsou běžné francouzské franky příliš vhodné, jelikož jejich hodnota neroste tak dynamicky jako u jiných sběratelských předmětů. Nicméně, jako součást numismatické sbírky představují zajímavý historický artefakt dokumentující významnou éru francouzské měnové historie. Převod původní hodnoty franku na současné české koruny je spíše orientační, protože skutečná sběratelská hodnota může být výrazně vyšší.

Zajímavostí je, že některé francouzské franky lze stále vyměnit v Banque de France, ovšem pouze určité série a do stanoveného termínu. Tato možnost však nemá vliv na jejich sběratelskou hodnotu, která je zpravidla vyšší než původní nominální hodnota. Pro sběratele je důležité sledovat stav zachovalosti, originalitu a pravost mincí či bankovek, protože tyto faktory významně ovlivňují jejich hodnotu na sběratelském trhu.

Kde směnit staré francouzské franky

Staré francouzské franky lze v současnosti směnit pouze na několika specializovaných místech. Přestože frank již není oficiální měnou Francie od zavedení eura v roce 2002, stále existují možnosti, jak převést staré francouzské franky na české koruny. Hlavním místem pro směnu jsou specializované směnárny, které se zaměřují na výkup historických měn. V Praze najdeme několik takových směnáren, především v centru města, kde se jeden francouzský frank obvykle směňuje v kurzu odpovídajícím přibližně 3,50 až 4 českým korunám.

Je důležité zmínit, že ne všechny bankovky a mince francouzských franků jsou směnitelné. Směnárny většinou přijímají pouze bankovky a mince vydané po roce 1960, tedy z období takzvaného nového franku. Starší exempláře jsou často vykupovány pouze sběrateli nebo numismatickými společnostmi, které mohou nabídnout výrazně vyšší cenu než běžné směnárny, zejména pokud jde o zachovalé kusy.

Česká národní banka již francouzské franky nevykupuje, proto je nutné obrátit se na soukromé směnárny nebo specializované numismatické obchody. Při směně většího množství franků je vhodné předem kontaktovat několik směnáren a porovnat jejich kurzy, jelikož rozdíly mohou být značné. Některé směnárny také vyžadují předchozí rezervaci, zvláště pokud chcete směnit větší obnos.

V případě, že vlastníte staré francouzské franky, je důležité zkontrolovat jejich stav a pravost. Poškozené nebo silně opotřebované bankovky mohou být odmítnuty nebo vykoupeny za nižší kurz. Směnárny obvykle požadují, aby bankovky byly kompletní a čitelné. Při směně je také nutné předložit platný doklad totožnosti a v některých případech i doklad o původu peněz, zejména při větších částkách.

Alternativní možností je prodej franků přes specializované online platformy nebo aukční portály, kde můžete najít sběratele ochotné zaplatit vyšší cenu, především za vzácnější exempláře. Tento způsob však vyžaduje více času a určitou míru opatrnosti při výběru kupujícího. Převod jednoho francouzského franku na české koruny se může výrazně lišit v závislosti na stáří, stavu a vzácnosti konkrétní bankovky či mince.

Pro sběratele může být zajímavé, že některé série francouzských franků mají významnou numismatickou hodnotu, která několikanásobně převyšuje jejich původní nominální hodnotu. V takových případech je lepší obrátit se na odborníka nebo numismatickou společnost, která dokáže správně ocenit historickou a sběratelskou hodnotu vašich franků.

Francouzský frank byl vždy symbolem evropské měnové stability, než ho nahradilo euro.

Marcel Dubois

Významné francouzské bankovky a mince

Francouzský frank byl po dlouhou dobu jednou z nejvýznamnějších měn v Evropě a jeho historie je bohatá na zajímavé bankovky a mince. Před přechodem na euro v roce 2002 měl jeden francouzský frank hodnotu přibližně 4,5 až 5 českých korun, což z něj činilo relativně silnou měnu v porovnání s českou korunou. Mezi nejvýznamnější francouzské bankovky patřila zejména série vydaná v 70. letech 20. století, která zobrazovala významné francouzské osobnosti a kulturní památky.

Zvláště ceněná byla bankovka v hodnotě 100 franků s portrétem malíře Eugèna Delacroixe, která byla v oběhu od roku 1978. Tato bankovka byla považována za mistrovské dílo francouzského bankovního designu a obsahovala několik pokročilých bezpečnostních prvků. Další významnou bankovkou byla 50franková nota s podobiznou Antoine de Saint-Exupéryho, autora slavného díla Malý princ, která se do oběhu dostala v roce 1992.

V oblasti mincí byl francouzský frank reprezentován několika ikonickými ražbami. Nejznámější byla jednofranková mince se zobrazením Semeuse (Rozsévačky), která symbolizovala francouzské zemědělství a prosperitu. Tento motiv byl poprvé použit v roce 1897 a stal se jedním z nejdéle používaných motivů na francouzských mincích. Pětifranková mince nesla podobiznu Marianne, symbolu Francouzské republiky, a byla vyráběna z niklu.

Před konverzí na euro bylo možné za jeden francouzský frank pořídit například baget, základní francouzské pečivo, nebo malou kávu v běžné kavárně. V přepočtu na české koruny to znamenalo, že za 100 francouzských franků bylo možné získat přibližně 450 až 500 Kč, což odpovídalo běžnému dennímu výdaji průměrné francouzské domácnosti na potraviny.

Sběratelsky nejcennější jsou dnes především starší vydání franků, zejména stříbrné mince z období před první světovou válkou a vzácné bankovky z meziválečného období. Mimořádnou hodnotu mají také zkušební ražby a prototypy bankovek, které nikdy nebyly uvedeny do oběhu. Zajímavostí je, že některé francouzské zámořské departmenty používaly speciální verze franku s unikátními motivy typickými pro danou oblast.

Poslední série francouzských franků před přechodem na euro byla charakteristická svým moderním designem a vysokou úrovní ochrany proti padělání. Bankovky obsahovaly hologramy, vodoznaky a speciální ochranná vlákna, což z nich činilo jedny z nejbezpečnějších platidel své doby. Přestože frank již není v oběhu, jeho odkaz žije dál v numismatických sbírkách a historických archivech, kde připomíná bohatou měnovou historii Francie.

Ukončení platnosti franku ve Francii

Francouzský frank byl oficiální měnou Francie po dlouhá staletí, konkrétně od roku 1360 až do roku 2002, kdy byl definitivně nahrazen společnou evropskou měnou euro. Poslední den platnosti francouzského franku byl stanoven na 17. února 2002, kdy skončila možnost platit touto měnou v obchodech a běžném platebním styku. Převodní kurz byl pevně stanoven na 6,55957 franků za 1 euro. V přepočtu na české koruny se hodnota jednoho francouzského franku v posledních letech jeho existence pohybovala přibližně kolem 4,5 až 5 Kč.

Proces výměny francouzských franků za eura byl jedním z největších měnových přechodů v evropské historii. Francouzská centrální banka umožňovala výměnu bankovek ještě několik let po ukončení platnosti franku, konkrétně do 17. února 2012 pro bankovky a do 17. února 2005 pro mince. Po těchto termínech se francouzské franky staly pouze sběratelskými předměty bez možnosti oficiální výměny.

Zajímavostí je, že někteří Francouzi si i dlouho po zavedení eura uchovávali frank jako určitou nostalgickou památku. Odhaduje se, že v době ukončení platnosti franku bylo v oběhu přibližně 13,5 miliardy kusů mincí a 1,7 miliardy bankovek. Ne všechny tyto peníze byly vyměněny za eura, část zůstala v rukách sběratelů nebo byla jednoduše zapomenuta v domácnostech.

Pro české občany, kteří v té době vlastnili francouzské franky, byla situace komplikovanější. Museli využít služeb bank nebo směnáren, které nabízely výměnu franků za české koruny nebo přímo za eura. Kurz pro převod 1 francouzského franku na české koruny se v posledním období před ukončením jeho platnosti pohyboval okolo 4,70 Kč, přičemž tento kurz byl relativně stabilní díky pevnému vztahu franku k euru v přechodném období.

Proces ukončení platnosti franku byl pečlivě připravovanou operací, která zahrnovala rozsáhlou informační kampaň, distribuci nových eurových bankovek a mincí a postupné stahování franků z oběhu. Francouzská centrální banka musela zajistit plynulý přechod, aby nedošlo k narušení ekonomiky země. Obchodníci byli povinni po určitou dobu uvádět ceny jak ve francích, tak v eurech, aby si lidé mohli zvyknout na novou měnu.

V současnosti má frank především historickou a sběratelskou hodnotu. Některé vzácné francouzské franky se na numismatickém trhu prodávají za vysoké částky, mnohonásobně převyšující jejich původní nominální hodnotu. Pro sběratele jsou zejména cenné poslední série franků vydané před přechodem na euro, které jsou považovány za významné numismatické artefakty dokumentující konec jedné důležité éry francouzské měnové historie.

Současný sběratelský trh s franky

Sběratelský trh s francouzskými franky v současné době zažívá zajímavý vývoj, především díky nostalgickým vzpomínkám na měnu, která byla v oběhu před zavedením eura. Hodnota historického francouzského franku vůči české koruně se v současnosti pohybuje především v rovině sběratelské, jelikož frank jako platidlo byl nahrazen eurem v roce 2002. Sběratelé se zejména zaměřují na mince a bankovky z různých historických období, přičemž jejich cena často výrazně převyšuje původní nominální hodnotu.

Měna	Hodnota
1 Francouzský frank (FRF)	4,20 Kč
Rok ukončení platnosti FRF	2002
Nahrazeno měnou	Euro (EUR)

Pro sběratele je zajímavé, že jeden francouzský frank měl v době před přechodem na euro přibližnou hodnotu kolem 5-6 českých korun, ale dnes se vzácnější exempláře prodávají za částky v řádech stokorun až tisícikorun. Particularly zajímavé jsou například franky z období před druhou světovou válkou nebo speciální pamětní edice, které jsou mezi sběrateli mimořádně ceněné.

Na současném sběratelském trhu lze pozorovat rostoucí zájem o francouzské franky zejména mezi mladšími sběrateli, kteří objevují kouzlo této historické měny. Nejcennější jsou franky z let 1800-1900, které mohou dosahovat hodnoty několika desítek tisíc korun. Stav zachovalosti hraje klíčovou roli při určování ceny - mince a bankovky v perfektním stavu jsou pochopitelně nejžádanější.

Zajímavostí je, že některé specifické série franků, například ty s významnými historickými motivy nebo chybotisky, dosahují na aukcích mimořádných částek. Sběratelé jsou ochotni zaplatit vysoké sumy za kompletní série nebo unikátní kusy. V posledních letech se také rozvinul významný online trh s francouzskými franky, kde se obchoduje prostřednictvím specializovaných numismatických portálů a aukčních síní.

Pro začínající sběratele může být zajímavé, že běžné franky z posledních let před zavedením eura lze získat relativně levně, často v hodnotě odpovídající 20-30 korunám za kus. Tyto moderní exempláře sice nemají vysokou sběratelskou hodnotu, ale představují dobrý začátek pro budování sbírky. Experti doporučují začínajícím sběratelům zaměřit se nejprve na poznávání různých období a variant franků, než začnou investovat do dražších kusů.

Trh s francouzskými franky je také ovlivněn rostoucím zájmem o numismatiku obecně, kdy stále více lidí vnímá historické mince a bankovky jako formu investice. Hodnota kvalitních sběratelských kusů stabilně roste, v průměru o 5-10% ročně, což z nich činí zajímavou investiční příležitost. Důležité je však vždy nakupovat od důvěryhodných zdrojů a ideálně s certifikátem pravosti, zejména u dražších exemplářů.

Převod historických franků na dnešní koruny

Historický převod francouzských franků na české koruny je komplexní záležitost, která vyžaduje zohlednění mnoha ekonomických faktorů a historických souvislostí. Jeden francouzský frank měl v různých obdobích odlišnou kupní sílu a jeho hodnota se v průběhu času výrazně měnila. Při převodu historických franků na současné české koruny je nutné brát v úvahu nejen prostý přepočet měn, ale také inflaci a ekonomický vývoj obou zemí.

V době před první světovou válkou, kdy byl frank součástí Latinské měnové unie, měl velmi stabilní hodnotu podloženou zlatým standardem. Jeden francouzský frank tehdy odpovídal přibližně jedné rakousko-uherské koruně, což by v dnešní době představovalo hodnotu okolo 300-400 českých korun s ohledem na kupní sílu. Meziválečné období přineslo značné výkyvy v hodnotě franku, především kvůli vysoké inflaci ve Francii po první světové válce.

Po druhé světové válce došlo k několika měnovým reformám, které významně ovlivnily hodnotu franku. V roce 1960 byl zaveden tzv. nový frank (nouveau franc), kdy jeden nový frank odpovídal 100 starým frankům. Tato reforma značně komplikuje historické přepočty, protože je nutné rozlišovat mezi starými a novými franky. Při převodu na současné české koruny musíme také zohlednit, že frank byl používán až do roku 2002, kdy ho nahradilo euro.

Pro správný převod historických franků na současné české koruny je klíčové znát přesné období, ze kterého frank pochází. Například frank z roku 1900 měl výrazně vyšší kupní sílu než frank z roku 1990. Při přepočtu je třeba využívat historické kurzovní lístky, údaje o inflaci a především indexy spotřebitelských cen v obou zemích. Ekonomové a historici často používají různé metody pro stanovení ekvivalentní hodnoty, včetně porovnávání cen základního zboží a služeb v daném období.

V současnosti lze orientačně říci, že jeden francouzský frank z posledního období před zavedením eura (tedy z roku 2001) by odpovídal přibližně 4-5 českým korunám. Nicméně tento přepočet nezohledňuje historickou kupní sílu měny. Pro starší období je nutné používat složitější výpočty, které berou v úvahu nejen měnové kurzy, ale i ekonomický vývoj obou zemí, změny v životní úrovni a cenových hladinách.

Při převodu historických franků je také důležité vzít v úvahu regionální rozdíly v kupní síle, protože stejná částka měla v různých částech Francie odlišnou hodnotu. Podobně jako dnes existují rozdíly v cenových hladinách mezi Prahou a menšími městy, tak i historicky byly významné rozdíly mezi Paříží a francouzským venkovem. Tyto faktory dále komplikují přesný převod historických částek na současnou hodnotu v českých korunách.